Klasická předtančení by neměla z plesů mizet

Poslední dobou si na maturitních plesech všímám trendu, kdy jsou klasická předtančení standardních a latinsko amerických tanců nahrazována jinými druhy zábavy nebo úplně vynechána. Je to škoda a chtěl bych uvést pár důvodů, proč si to myslím. Vážím si veškerého umění, které člověk provozuje. Je to konec konců, společně s načí řečí, jedna z mála aktivit, které nás jednoznačně odlišuje od říše zvířat. Párový tanec je ovšem něco víc. Je to pocta vztahu, lásce, pohybu a spolupráci. Je to výzva všem přítomným se zapojit, nebát se, neztratit se, nestydět se, být alespoň na chvíli středem pozornosti. Je to demonstrace schopnosti vnímat druhého, blízkého člověka. Schopnosti a touze mu naslouchat a dělat kompromisy. Je to spojení pohybu a hudby, kdy hudba pohyb vytváří a formuje, zastavuje, obrací, brzdí a znovu roztáčí ve vášnivém reji pohledů, úsměvů, gest a grimas. Okamžik, kdy muž vede v páru ženu a kdy žena muži opětuje ladností a krásou svých pohybů jistotu, kterou vede její kroky.